Pachypodium potřebuje pravidelnou a vydatnou zálivku během vegetačního období, ale substrát musí mezi zaléváním vždy vyschnout. V létě je to zpravidla každé dva až tři dny, v zimě po opadu listů rostlina přechází do klidu a téměř se nezalévá. Při vyšších teplotách nad 15 °C je možné jen lehké zavlažování.

Přelití je pro tuto rostlinu kritické a vede k hnilobě kořenů i kmene. Pokud černají konce listů, je nutné zálivku okamžitě zastavit a rostlinu případně přesadit. Používat se má odstátá nebo dešťová voda, nikdy studená.

Největší úspěch při pěstování přináší maximum světla. Ideální je slunné stanoviště u jižního, jihovýchodního nebo jihozápadního okna. Stříbřité, ostnité kmeny signalizují dostatek světla, zatímco zelené a vytáhlé kmínky ukazují na jeho nedostatek.

Rostlina je teplomilná, nejlépe prospívá při 20–24 °C, v létě snese i přes 30 °C. V zimě by neměla klesnout pod 15 °C, krátkodobě přežije i 5 °C, pokud jsou kořeny suché. V zimě ocení spodní teplo, například umístění na radiátor.

Rostlina obsahuje toxickou mléčnou šťávu, která může způsobit otravu lidem i zvířatům. Při manipulaci je nutné používat rukavice a opatrně zacházet s nástroji. Častým problémem je hniloba kmene, která vyžaduje rychlé odříznutí zdravého vrcholu a pokus o zakořenění.

Listy často opadávají v zimě, což je přirozený proces, nebo na jaře při růstu nových listů. Ze škůdců se mohou objevit svilušky nebo šupinatý hmyz, prevencí je rosení a v případě napadení použití insekticidů. Květů se v domácích podmínkách dočkáte jen u starých a velmi velkých exemplářů, které mohou dosáhnout dvoumetrové výšky.

Ano.