Pilea má ráda rovnoměrnou a mírnou zálivku, substrát by měl mezi zaléváním vždy trochu proschnout. V létě vyžaduje vodu 1–2krát týdně, v zimě stačí jednou za 7–10 dní podle podmínek.

Nejčastější chybou je přelití, které vede k hnilobě kořenů a žloutnutí listů. Rostlina nikdy nesmí stát ve vodě, protože krátkodobé sucho snese lépe než trvalé přemokření.

Vyhovuje ji světlé stanoviště s nepřímým světlem, ideálně u východního nebo západního okna. Rostlina se naklání za světlem, proto ji občas pootočte, aby zůstala vzpřímená. Nedostatek světla poznáte podle malých nebo zkroucených listů.

Pilea má ráda teplotu 18–25 °C a nesnáší průvan. V zimě je vhodné ji nechat odpočívat v chladnější místnosti kolem 15 °C, což podporuje tvorbu květních pupenů. V létě prospívá i venku, pokud je chráněná před větrem a poledním sluncem, ale při poklesu teplot pod 10 °C ji přeneste zpět dovnitř.

Žloutnutí a opadávání listů je většinou důsledkem přelévání, ale spodní listy mohou žloutnout i přirozeně stářím. Malé listy ukazují na nedostatek světla nebo živin, proto je potřeba rostlinu přisunout blíže k oknu a hnojit od jara do podzimu jednou za dva týdny.

Hnědé skvrny na listech často souvisejí s přebytečnou vodou v zimě, bílé tečky na spodní straně listů způsobuje tvrdá voda a nejsou škodlivé. Pilea může trpět mšicemi nebo sviluškami, v takovém případě pomohou insekticidy. Při hnilobě kořenů je nutné přesadit do čerstvého substrátu a omezit zálivku.

Ne